Jít na návštěvu k první filmové Popelce Evě Hruškové a herecké legendě Janu Přeučilovi je jako vrátit se, v tom nejlepším smyslu, do doby první republiky, kde se páni dvořili dámám a kde ženy opravdu dámami byly. Je to tak nezvyklé a tak příjemné, když se ten okolní z pantů vykloubený svět aspoň na chvíli zklidní a pohýčká vás v náručí.

My tedy mimochodem dostali i báječnou kávu a chleby s pomazánkami, pro které paní Eva chodí jen o pár ulic dál, na pražské náměstí Jiřího z Poděbrad. Na kávu si Přeučilovi potrpí a chleby koupili speciálně kvůli nám, protože oba už přes půl roku drží speciální jídelníček, díky kterému zhubli dohromady 20 kilo. (Recepty, tipy a povídání s jejich nutriční poradkyní najdete v časopisu taky.)

Vzhledem k tomu, že v domě na Vinohradech žije už 50 let, jeho byt a zařízení opravdu dýchá vším, co Jan Přeučil představuje. Když se pak sestěhoval s Evou Hruškovou dohromady, setkaly se tu dva osudy i dva styly, které se krásně doplnily, jak uvidíte na stránkách aktuálního čísla. V kuchyni je to jako v Provence, včetně cvrlikání ptáčků, v obýváku zase jako v salonu ze začátku minulého století.

Jan Přeučil mistrovsky vládne i slovem a když se pustí do vyprávění, můžete jeho slova rovnou tesat. „Je skoro jako Jirásek,“ řekla o něm jeho žena Eva, když jsem jí vysekla za manžela poklonu. Při svých lekcích rétoriky totiž Jan Přeučil učí, jak „obejmout“ posluchače slovem… a ono to vážně funguje.

Mimochodem jeho životní příběh je opravdu drsný, plný dramatických zvratů a hloubek, které by si nikdo zažít nechtěl. Jedna historka z těch osudově milejších? Když se jeho otec po smrti maminky ženil podruhé, vzal si ženu, která se jmenovala Eliška Hrušková! „Nedovedete si představit, jak se mi klepaly ruce, když jsem si bral svou Evičku a tenhle fakt jsem si uvědomil,“ svěřil se nám pak Jan Přeučil. Eva nám popsala i jejich setkávání a míjení se, které by vydalo na román z růžové knihovny. Nám se všechno podstatné naštěstí vešlo na stránky tohoto Portrétu. Užijte si ho!